Co to vlastně je zdravý životní styl? Ze všech stran jsme bombardováni názory a postoji druhých. Mnozí odborníci na výživu si protiřečí. Každý má jinou filosofii. Ale co je vlastně správně?

Můj postoj je, řídit se zdravým selským rozumem a používat ho s citem, srdcem a opravdovostí:-) Řekla bych, že neexistuje jeden konkrétní správný výživový směr. Každý člověk je originál a hlavní je, jak se cítíme ve svém těle a s jídlem, které jíme. Přesto shrnu zásady, kterými se řídím ve své praxi. Obrázek si udělejte sami:

Kupuji potraviny co nejméně zpracované. Čím je na etiketě delší seznam, tím více aditiv tam očekávám. Při výběru používám právě zmíněný selský rozum a znalosti načerpané v průběhu času. Např. v bílém jogurtu neakceptuji nic jiného než mléko a jogurtovou kulturu. Čím jednoduší „čisté“ potraviny, tedy ne různě předpřipravené směsi, tím lépe. Já sama si rozhoduji o tom, kdy a čím si je doma dochutím. V mém košíku nechybí: plnotučné čerstvé mléko, bílý jogurt, zakysaná smetana, šlehačka, kvalitní sýr (gouda), mozzarella, tvaroh, máslo, řepkový olej, rýže natural, rýže basmati, brambory, žitné těstoviny, čočka, červená čočka, fazole, hrách, ovesné vločky, quinoa, pohanková mouka, corn flakes, žitná mouka, žitný kváskový chléb, celozrnné pečivo (občas), kvalitní hořká čokoláda, oříšky, semínka (dýňová, chia, slunečnicová, lněná, sezamová, konopná…), houby – sezónní, žampiony, hlíva, koření (skořice, hřebíček, kurkuma, kari, kmín, chilli, paprika, vanilka, pepř celý, bylinkové směsi bez soli a glutamátů), turecká káva, zelený čaj, rozinky, sušené ovoce neslazené, med, kokos, kakao, spousta a spousta zeleniny a ovoce. Pro masojedlíky doplním ještě kvalitní maso, občas výběrovou šunku, tučné ryby.

Pěstuji a sbírám, co se dá, upřednostňuji kvalitu a čerstvost před množstvím, jednoduchost, kreativitu. Využívám sezónní zdroje potravin a na zimu se zásobuji místními vitamínovými bombami a léčivkami (rakytník, šípek, lípa, bezinka).

Cukr – používám pouze v omezeném množství k zavařování úrody a v nepatrném množství do pečení a přípravu dezertů – co nejvíce se mu  vyhnu a nahrazuji medem. I ten však s mírou. Proč? Logicky – jak může naše tělo zpracovat takové kvantum cukru, které naše populace běžně spořádá, když v přírodě bychom toto nesnědli ani náhodou? Cukrovinky nekupuji ani nekonzumuji. Peču sama a k doslazení používám sladké druhy ovoce, rozinky, domácí marmelády.

Bílá mouka – nevyhýbám se jí zcela, ale kombinuji, zkouším, experimentuji s jinými druhy. Polévky zahušťuji raději zeleninou nebo bramborou (rozmixovanou). Používám ji prostě pouze svátečně, jako v té  lidovce „Hrách a kroupy…..“.-)

Uzeniny – osobně nejím, ale dětem dopřeji občas výběrovou šunku a k ohníčku špekáček nebo kvalitnější klobásku. Víc nic.

Ztužené rostlinné tuky – nepoužívám. Palmáč – pokud možno ne.

Co tedy ano? Kvalitní chutné, jednoduché a barevné jídlo, připravené z „prvosurovin“, které jsem nakoupila nebo natrhala na zahradě, v lese. Každý tu možnost nemá, na trhu však existuje spousta způsobů, jak kvalitně nakoupit, pokud opravdu chcete.

Jako nejdůležitější vnímám, jak se cítím. Naslouchám svému tělu. Například brambory mé tělo dokáže strávit maximálně 2x týdně, jinak mu nedělají pohodu. Respektuji a častěji je nejím. Přejdeme-li k jednoduchosti a zabydlíme se v ní, tělo si už samo řekne, co mu máme dát, abychom se v něm cítili jako doma.

 LENKA ŠIRLOVÁ