Spousta lidí by ráda změnila svůj životní styl, zhubla by, nepřejídala se po nocích, ale nejde to… Říkají: „Je to silnější než já.“ Nebo: „Dokud nevyplením večer ledničku, nenám klid.“ Oběti věčných diet a jo-jo efektů, kteří se sebemrskají a trápí hlady, aby se posléze přecpali k prasknutí a posléze trpěli výčitkami svědomí.

Jak to udělat, když pevná vůle chybí?

Co s tím? Jak přejít na zdravý životní styl, jednoduchost a střídmost v jídle? Držet se, používat pevnou vůli, zapírat se? Někdy to jde, ale většinou ne nadlouho a ne s trvalým efektem. Co si počít, když vůle je, ale určitě ne pevná a když mnohá zklamání ze sebe samých donutí k rezignaci?

Rozhodnutí ke změně

Jako první krůček, odrazový můstek, jak ze začarovaného kruhu ven stojí uvědomnění si, že své zdraví, štěstí i spokojenost si tvořím já. Ruku v ruce s tímto pochopením přichází rozhodnutí něco s tím neutěšeným stavem udělat. Změnit to. Už to dál takto nežít.

Pomocí metody RUŠ se dají odstranit i problémy s jídlem, přejídáním, nenávist k vlastnímu tělu, nízké sebe-vědomí. Jsou to všechno důsledky, keré mají své příčiny. Najdeme, vyřešíme, zpracujeme, zkontrolujeme, už to dále nežijeme.

Pak to jde snadno a hravě

Potom snadno a s hravostí můžeme přistoupit ke změně životního stylu. Jinak se hubne a upravuje jídelníček člověku, který respektuje sám sebe, miluje své tělo a ví, že  má všeho dostatek. Chorobné přejídání nebo sebemrskačství většinou pramení z pocitů nedostatku lásky v dětství, kdy náhražka ve formě jídla je vždy po ruce. I teď, když jsme dospělí. Pokud jsme jako malí měli pocit, že jsme ne-přijatí a přijali jsme tuto myšlenku za svou, v dospělosti se nepřijímáme, což se projevuje například nenávistí k určitým partiím svého těla. Co myslíte, jak budou tyto partie vypadat?

Metoda RUŠ vede člověka k přijetí sebe sama, ostatních lidí, k větší sebe-lásce, lásce, k postoji „pozoruji a nesoudím“, ke klidu a jednotě.

AUTOR: LENKA ŠIRLOVÁ